Tak ale tentokrát už naposledy… Skutečně tohle je naposledy, co se dobrovolně necháváme mučit nějakou videohrou!… Ohh… Konečná… Uhh… UŽ NIKDY…
PŘEDEHRU SI MŮŽETE PUSTIT NÍŽE VE VIDEU!
Co si to nalháváme… Obdobně jako série Dark Souls i druhý Darkest Dungeon cílí na ty, kteří hledají slastné utrpení brutální výzvy. Tentokrát tu po každém skonu přeberete otěže nad pochybně vyhlížející drožkou jedoucí krajinou. Ta ve svých útrobách veze čtveřici vámi vyvolených hrdinů do temnot plných strastí a bolesti. Jejich mise jen málokdy skončí zdarem. A když už se jim nááááhodou povede dostat své zadnice relativně v jednom kuse až do nejbližší hospody, většinou si ze své výpravy přivezou nejeden mindrák.
Tahle hra totiž sází na konstantní mučení hráče! Jednou mu postaví do cesty smrtící nepřátele… jindy zase vytvoří mezi cestujícími takové podmínky, že je jejich výprava prakticky nedokončitelná…Někteří začnou bláznit… další ve svých útrobách naleznou nenávist a jiní zase začnou podezřívat své spolubojovníky. Ne vždy se to ale vyloženě zvrhne. S trochou štěstí si namísto antipatií jednotliví členové družiny začnou mezi sebou formovat pozitivní vztahy. Jenže takové štístko máte jednou za sto výprav. Většinou je to zkrátka masakr plný depresivních momentů. Zpátky na začátek cesty vás budou posílat obrovská děla, smradlavá prasata nebo pánové, kteří to krapet přehnali s opalováním. Nikdy se vám ovšem nestane, že byste nějakou překážkou vyloženě prošli jako nůž máslem.
Darkest Dungeon dvojka už v předběžném přístupu staví na vašem utrpení. Jeho hraní bolí. Ale rozhodně to není špatná forma bolesti. Právě naopak! Tohle soužení si budete užívat natolik, že do kočáru budete s radostí naskakovat znovu a znovu…
