Táto, táto koukej. Tady je to místo, kde se bortí limity. Místo, kde neexistují výkonová omezení a kde se frekvence snímků dotýká nekonečna. Konečně vynikne detailní zdobení tvé sekery, švy našich nádherných zbrojí a… tebe zajímá akorát to, co se tu píše. Mám snad na čele vytetovanou Google logo? To je samý Niflheim, Alfheim, Helheim, Yggdrasil jako centrum všeho a Bifrost coby most mezi tím vším. Zajímá tě vůbec, že jsme poprvé v místech naprosté svobody? Podívej těch možností nastavení, ten dechberoucí obraz plný detailů a dohled, při kterém je vidět zakřivení země. Posloucháš mě vůbec?
RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT JAKO VIDEO NÍŽE!
Ne, jak bys taky mohl. Zase mlátíš s nepřáteli o zem, trháš jim končetiny a čtvrtíš sekerou jako by byli špalky na otop. Malý, velcí, vzteklí, čarovní… stávají se bez rozdílu jen matnou vzpomínkou naší pouti. Snažím se ti pomáhat, co to jde. Omračuji druhé svými šípy, odvádím pozornost a otevírám nové cesty. Ale díku se nedočkám. Buď mi kážeš další část přednášky o dospívání nebo se víc staráš o naše vybavení. Co by si vlastně dělal, kdybychom nepotkali ty dva potrhlé trpaslíky? Musel by ses spolehnout jen na to, co najdeš v truhlách.
Ale to tě nejspíš nezajímá. Zneklidníš jen při vyprávění o severské mytologii. Odin, Thor… kdykoliv o nich slyšíš, něco se v tobě probudí. Něco z minulosti. Že bych o tobě cosi nevěděl? Jsi snad mytologický bůh? Já vím, mám si hledět podpory Dualshocku a moderních grafických technologií, ale každý přece vidí, že nám to sluší. A neříkala sama čarodějka, že kouzlo optimalizace bylo dokonáno? No, když léčila to postřelené prase. Jasně, už jsem ticho. A ne prosím tě, tohohle tvora nezabíjej.
A tak to je můj otec, s nímž jdeme pochovat ostatky matky. Ale jestli se tak stane, vlastně nikdo neví. Cesta odkrývá minulost, o níž jsem se neměl nikdy dovědět a já zjišťuji, že táta je víc než jen pomalovaný zálesák. Je skutečný válečník, o němž se v konzolovém světě vypráví legendy. Tak, jako před čtyřmi lety na PlayStationu, probíjí se stále kupředu jak splašené stádo a sebejistě bojuje za mou budoucnost, aby definitivně pohřbil minulost. On je k boji stvořený. Jeho konání je druh umění, které sledujete se zatajeným dechem. Když máchá sekerou, zatínáte silou zuby. Když krvácí, cítíte každý jeho šrám a když bojuje o život, vedete jeho údery s jiskrou v očích. Přesně tohle je God of War. Akčnější než Assassin’s Creed, výpravnější než Tomb Raider a emotivnější než Hellblade. Prostě to nejlepší z akčních adventur.
