Tenhle příběh je pravda, protože nám ho vyprávěl T. Texas… nebo to byl Hakon… že by snad Lawan… nebo dokonce… ale ne, tenhle už nic kloudného nepoví. Nakonec je to jedno. Ve světě rozpadlém jak tvář milovnice levných plastik se stejně nedá nikomu věřit. Kdo vás ještě včera častoval pozdravem brácho, se dnes ukazuje jako pěkný parchant. A největší nepřítel se stává důležitou spojkou.
RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT NÍŽE VE VIDEU!
O tom ví své hrdina našeho příběhu Aiden. Ne Pearce, ten hacker z Chicaga, ale Caldwell. Poutník, co cestuje zemí mrtvých a hledá sestru Miu. Přišel o ni ještě jako malý chlapec, když se spolu s dalšími dětmi stal produktem experimentu doktora Waltze. Jeho nynější stopy vedou do Villedoru, města zaslíbeného přeživším. Ale dostat se tam není jen tak. O křehkou moc nad zbytkem civilizace se perou nejrůznější frakce, které vítají cizince s konopným lanem a smyčkou. A tak začíná nebezpečná karetní partie, kde ty největší trumfy nemají nic společného s morálkou, důvěrou a přátelstvím. A také tradiční seriál předvídatelných zvratů, kde vás jen máloco překvapí.
Nepřekvapí ani překážky v cestě. Nemrtví táhnou ulicemi jak žebrota za armádou spásy, odpadlíci rabují, co zbylo a obyčejný lid z předměstí je na prahu války se Strážci míru. Ke komu se přidat a komu zabrat strategické pozice? Ve výsledku jsou veškeré volby jen logickým důsledkem hrdinovi motivace. Nové stanoviště nedostane ten, kdo vyhrál miss sympatie, ale kdo nabízí lepší odměnu a lepší pozici ve zdecimované společnosti. A zombíci? Z nich se bohužel definitivně stali diváci velkolepé apokalypsy, kteří sice komplikují průchody mezi dvěma body, ale dějově hrají tak trochu druhé housle. Naštěstí se pravidelně vrací noc, kdy se z běžeckého dobrodružství stává boj o život.
Aiden (ejdn) potřebuje klíčové zásoby a také inhibitory. Bez nich je strom vylepšení nepoužitelný, protože se neodemknou další položky upgradu boje a parkouru. Jenže cenná komodita bývá nejčastěji v těch nejhůře dostupných místech, kam rozumný poutník vyráží jen za svitu luny, kdy se mutanti vydávají na lov. A šlo by mu to určitě lépe, kdyby mu v žilách nekoloval vir, jehož nástup umocňuje právě tma. Čas na získání toho nejcennějšího tak neustále prosí stopky o smilování. Prolézání temných chodeb za dozoru ubíhajících sekund patří mezi žádoucí hororové momenty. Zároveň dobře mísí stereotypní náplň denního pobíhání sem a tam, které dříve či později nastane.
I když jsou k mání výtahy, lana a padáky, pevně zavázané tenisky jsou stále tou jedinou jistotou. A to i v případě boje, který se musí spolehnout na akrobacii a sečné zbraně všeho druhu. Těch je skutečně hodně, ale dlouho nevydrží. Na opravy se tentokrát nehraje. Modifikace jen lehce prodlouží nevyhnutelné zničení. Proti přesile mrtvých nebo proti plnému táboru odpadlíků, tak musíte častěji střídat zbraně. Nedej bože lézt do inventáře, abyste si do rychlé volby přiřadili nové. A to pořádně ředí zážitek z husté řežby.
Ten občas kazí i okolí, kterému je těžké věřit konec světa klepající na dveře. Paleta barev je pestrá jak letní karneval, a když zrovna zápach smrti nerozhání bouřka, vlastně to působí jako sympatické místo na bydlení. Chybí tomu bezútěšnost, deprese padající z omítek a beznaděj zevlující na rohu. Přesto se vypráví, že je Dying Light 2 zábavnou akční hrou, ve které je lehké ztratit pojem o čase. Volby neoplývají emocemi, ale vliv na postup mají. Upgrade postavy jde sice trochu proti herní náplni, ale aspoň motivuje k průzkumu. A… dál už je to na vás.
