Recenze: Soul Hackers 2

Soul Hackers 2

Lidstvo opět dělá to, co mu jde nejlépe. Tedy řítí se do záhuby. A to pod vedením dvou znesvářených skupin, které ovládají démony a jejich obrovskou moc. Do hry tak nevstoupí bohové z Olympu, ale zhmotněná umělá inteligence. Pouze ona může s pomocí ztracených duší změnit osud, který sama předurčila…

RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT NÍŽE VE VIDEU!

Jestli to na první dobrou nechápete, naprosto v pořádku. Japonské RPGčko kombinující ezoteriku, fantasy a cyberpunk má co říct a občas to říká až moooc dlooouuuuho… Jenže svět Soul Hackers 2 je zkrátka komplikovaný. A pokud chcete pochopit, proč kybernetická entita vyvolává skopového koně, aby porazila podivného kašpara, a tím zachránila zemřelého, musíte být ochotní naslouchat. Opravdu hodně pozorně naslouchat. A taky učit se, protože souboje ve stylu Final Fanatasy vyžadují víc než jen papírovou převahu.

Jednotku obrany před posledním soudem čítají čtyři hrdinové, což dává prostor pro vytvoření specializované party. Ta může ovládnout všechny známé elementy, zaměřit se na magii nebo použít prvky pro oslabení nepřítele. Základem je úroveň dovedností a specializace postavy, nicméně výsledný útok je tvořen démony a jejich vlastnostmi. Je to trochu alchymie. Především v pozdějších fázích hry, kdy fúzí démonů vznikají noví pomocníci a vy můžete neopatrným rozhodnutím zničit dobře fungující partu.

Soubojový systém je především o důmyslné kombinatorice, poznávání nepřátel a o využívání jejich slabin. Jakmile provedete útok, který nepřítele nalomí, zjeví se za ním démon, aby protivníkům uštědřil pořádný lepanec až skončí vaše tahy. Čím víc slabých míst trefíte, tím údernější je síla démonů a vy můžete získat ničivou strategickou převahu. Proto doporučujeme absolvovat i nepovinné souboje při pohybu světem. Lépe poznáte protivníky, postavám přidáte na zkušenostech a všudypřítomní démoni vám ještě doplní inventář… No neberte to za ty desítky hodin!

Zatímco příběh a boje se neustále vyvíjí, byť hlemýždím tempem, prostředí jsou až žalostně nevýrazná. Těch pár míst, která navštívíte, včetně kybernetického prostoru, působí jak Potěmkinova vesnice. Většinou jde o totožné koridory, které mění jen textury a uspořádání chodeb. Pohyb tak po čase dost nudí a vy rádi vyměníte štědrost démonů za komfort rychlého cestování. Level design je tak jedinou, avšak dost tíživou vadou na kráse téhle šachové partie, která prezentuje netradiční cyberpunk říznutý mytologií… JRPG Garry Kasparov z ní tak sice nebude, ale coby krotitel démonů, co prodlouží lidstvu záruční dobu a vám sežere nekřesťanské množství času, si práci vždycky najde!

Podobné příspěvky