Dokážete si představit, jak by vypadal Gothic, kdyby vyšel dnes? Pravděpodobně by v něm bylo víc krve. A rozhodně by to byla soulsovka, protože ty zkrátka letí… Na současné herní scéně se teď německou herní legendu snaží suplovat české akční RPG The Last Oricru. To vás na startu nehodí do hornické kolonie, ale nechá vás hezky moderně zemřít a opět se zrodit v klášteru plném mimozemských bytostí. V jeho útrobách absolvujete první toporné šarvátky. Zpočátku jsme právě kvůli nedomyšlenému soubojovému systému tvůrce nenáviděli. Postupem času nám nicméně přišel na chuť, i díky téhle elektrické krásce a ohnivému meči. No řekněte, kdo by nechtěl nepřátele kosit jediným švihem zapalovače?
RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT VE VIDEU!
Smrt tu fungovala dosti podobně jako v jiných souls hrách. Hlavním rozdílem byl fakt, že jsme neumírali v důsledku své neschopnosti, nýbrž převážně kvůli různým bugům. Jednou za to mohla zaseklá monstra, jindy zase pokažený výtah. Komický byl třeba i souboj s bossem, kterým naše magie pouze neškodně prolétávala. Jakmile ale šlo vše jak má, dostal řádnou čočku, stejně jako většina soků ochotných se nám postavit na férovku. Celková náročnost nám pak přišla relativně přístupná. Občas se sice objevil na scéně nějaký ten tužší nepřítel, takových ovšem moc nebylo.
Zdejší souboje jednoduše vyloženě neurazí, ale ani nenadchnou. Zato příběhem se můžou vývojáři po právu chlubit, protože se jim povedlo stvořit oslnivou dějovou linku! Jejími hlavními aktéry jsou rasističtí Naboru, utlačovaní krysáci a nemrtvé kreatury. Každá z frakcí má své výrazné zástupce, vyprávění navíc nabízí pestrou škálu voleb, kterými lze formovat podobu herního světa. Největším esem je fakt, že žádný váš krok není černobílý, takže nikdy ve skutečnosti nevíte, zda jste se rozhodli správně čímž se extrémně navyšuje znovuhratelnost a to je něco, co se v tomhle žánru her už dneska jen tak nevidí.
Za silnou stránku považujeme i zpracování lokací, kterými na svých cestách procházíte. Zamířit je totiž možné do rozsáhlé škály destinací převážně koridorového ražení. Opravdu jen zřídka narazíte na něco prostornějšího. Ne že by nám to příliš vadilo, protože rozsáhlé vesmírné lodě, ulice gigantické metropole, rozlehlé paláce ani futuristické věznice nebyly rozhodně místy, kde by byla nouze o skryté poklady ani smrtící soky…
The Last Oricru exceluje ve směrech, kde jiná akční RPG selhávají. Oproti německému Gothic nabízí opravdu kvalitní příběh, propracované volby s často dosti nepředvídatelným dopadem, kooperaci pro dva a herní svět, který je zábava procházet i detailně zkoumat. Silnou stránkou bohužel není jeho technická stránka, která je vyloženě strašná nebýt jí a topornějších střetů, klidně bychom sáhli po vyšší známce…Škoda.
