Vývojáři nového Sonica měli pravdu. Jeho srovnání s Breath of the Wild by nebylo úplně fér. Zelda je zkrátka úplně jiná liga! Kde se SEGA inspirovala zkrátka vysloveně píchá do očí! Kupodivu to ale nedopadlo zdaleka tak zle, jak jsme se báli!
RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT VE VIDEU!
Ne, černého koně v závodu o hru roku opravdu nečekejte… Běháte po světě, plníte primitivní a neustále dokola… a dokola… a dokola se opakující aktivity… porážíte stylové minibosse. Vlastně jsou tak moc styloví, že si každého dáte alespoň dvakrát, abyste si to náležitě užili! Hurá… Sbíráte tuny zářícího sajrajtu různých barev, jo a taky tyhle potvůrky, za které od jejich starších dostáváte vylepšení. Co nám to jen připomíná… Hezky utíkejte a do večeře ať jste doma… Tajemný hlas vám to poroučííí huuuu…
Příběh je rozkouskovaný a pozamykaný za nutností opakovaně splašit daný počet toho nebo tohohle ve snaze naroubovat ho nějak na místní otevřené zóny, Tak říkáte open worldu, když nemáte na to, abyste nějak rozumně poskládali jednu velkou mapu a musíte ji rozkouskovat na čtyři menší, Sám o sobě přitom patří mezi ta lepší Sonicova dobrodružství, Žádné líbání lidských samiček, přepálený humor ani šátek okolo krku se tentokrát nekonají! Což je sám o sobě úspěch!
Vlastně by to nemusela být vůbec špatná odreagovačka, nebýt toho, že tu toho tolik nedává smysl! Tak třeba ty lesklé věci, kterými odemykáte portály do speciálních úrovních ve stylu klasických Sonic her. Můžete je získat z minibossů, jen tak během pobíhání po mapách, party obyčejných nepřátel, případně rybařením… Neděláme si srandu. Takové chaosové smaragdy zase musíte vždycky posbírat, sejmout s nimi opravdu velkého bosse, následně o ně na dalším ostrově přijít a celý proces opakovat. To víte, bylo třeba natáhnout herní dobu, aby fanoušci neřvali…
Celkovému dojmu pak nepomáhají ani speciální úrovně, které neustále opakují jenom témat z jinak bohaté historie modré šmouhy. Za chvilku vám všechny ty varianty Green Hill Zone a Sky Sanctuary polezou krkem. Jo a kameru v soubojích budete vysloveně nenávidět. Naštěstí ty jsou tu oproti snaze prezentovat je jako nějakou super novinku ve finále jen do počtu.
Sonic Frontier vážně není nejlepší hra, kterou budete letos hrát. Stačilo přitom víc času a peněz, a klidně mohla. I přes všechny svoje nedostatky totiž ukazuje, že modrá ježura to ještě z nuly na sto pod vteřinu přece jen zvládne a dává naději na rychlejší zítřky všem jejím fanouškům! Kdyby tohle totiž SEGA příště skutečně zvládla dotáhnout, slušně by Nintendo prohnala! A to už, dámy a pánové, něco znamená!
