Recenze: Hitman 3 prodloužená verze

Hitman 3_2

Tak jdem na to… připravit si hasák… zamířit… teď tady paninku… a šup tam s ní…

Tak, to by bylo! Smrt ve fermentačním tanku luxusního vína? To je jen jeden z hromady možných způsobů, jak cíl v argentinské misi zneškodnit. A právě hledání kreativních způsobů vraždy je na nejnovějším Hitmanovi nejzábavnější.

Každá úroveň představuje mikrokosmos pravidel, událostí, překážek a příležitostí. Všechny je můžete hrát klidně desetkrát, aniž byste vyčerpali všechny způsoby likvidace cílů. Pomáhá tomu i zábavný systém progresu, kdy si postupně odemykáte nové infiltrační body a startovní vybavení. Ovšem když se do nové úrovně podíváte poprvé, čeká vás vždycky příběhový průchod.

Váš zabiják s pořadovým číslem 47 je už třetí hru na stopě organizace Providence a jeho snažení ve třetím díle dosáhne definitivního konce. Ale upřímně… příběh nás moc nezajímal a u předělových cutscén jsme se sotva udrželi, abychom po prvním záběru na pleš nemačkali tlačítko „přeskočit“. Hitman 3 je navzdory číslovce v názvu už osmým plnohodnotným dílem a zorientovat se v ději můžou snad jen skalní fanoušci. Neznalost příběhu naštěstí zábavné hratelnosti nijak nepřekáží.

Oproti předchozím dílům se může Hitman 3 pochlubit snad ještě větším důrazem na detaily. Každá úroveň opět obsahuje několik předpřipravených příležitostí k zabití, kdy se s Agentem 47 za někoho vydáváte nebo se jinak kreativně dostáváte na dosah cíle. A právě tyhle příležitosti získaly na překvapivém rozsahu. V britském sídle Dartmoor dostanete možnost převléknout se za pozvaného detektiva a pomoci vyřešit rodinné tajemství. A jak to uděláte, je už na vás. Jen si navléknete detektivův baloňák a využijete neomezeného přístupu po domě? Nebo vyřešíte úplně celý případ? Vyslýcháte svědky, sbíráte stopy a porovnáváte výpovědi. Nasazením převleku se z Hitmana 3 najednou stane detektivní simulátor. Funguje to kupodivu skvěle, a to včetně několika možných vyústění. Po prezentaci výsledků pátrání samozřejmě dostanete příležitost zneškodnit cíl, ale mnohem důležitější je cesta, jak jste se k němu dostali. A tahle určitě představuje jednu z nejkreativnějších, co jsme v sérii zažili.

Dánským vývojářům z IO Interactive se s Hitmanem 3 podařilo vybrousit všechno, co nám v předchozích dvou hrách nechali jen ochutnat. Level design misí je perfektní a cíle rozmanité. Z hlediska originality na nás největší dojem udělala mise v Berlíně. Jste na kraji města, kde berlínští hipsteři pořádají rave párty. Jenže mezi hipstery, motorkáři a dýdžeji tu najdete taky blíže nespecifikovaný počet zabijáků, kteří vám jdou po krku. Ví přesně, jak vypadáte, zatímco vy o nich nevíte vůbec nic. Tedy dokud jednoho nesejmete a neukradnete mu vysílačku.

Berlínská mise je nejpůsobivější právě kvůli stoprocentnímu důrazu na sandboxové prvky hry. Pokud chcete, můžete celou trilogií projít jen pomocí naskriptovaných příležitostí a částečně tak ignorovat vlastní invenci. Jenže zatímco v minulých dílech měla každá úroveň předpřipravených průchodů třeba 10, tady narazíte maximálně na tři a v Berlíně dokonce na žádnou. Nejzvláštnější na tom ale je, že hra díky tomu funguje mnohem lépe. Berlínská mise je skvělým důkazem, že Hitman žádné vodění za ručičku nepotřebuje a vlastně je nejzábavnější, když vám dá absolutní svobodu. Nikdo vám na dálku nešeptá nápovědu. Jste tu jen vy, parta vrahů a jasný cíl.

Co se týče mechanik a nových předmětů, tady už Hitman 3 neinovuje skoro vůbec. Trojka se ovládá a vypadá úplně stejně jako předchozí díly a jedinou novinkou v arzenálu je malý fotoaparát. Ten výjimečně využijete k focení zneškodněných cílů, hlavně ale slouží jako nástroj pro hackování. Hra nijak nevysvětluje, proč se počítače vypínají a okna zavírají, když na ně namíříte foťákem, což nás poněkud zklamalo. Navíc není hackování nikdy smysluplně využito a spíš celý zážitek shazuje svým nerealistickým zpracováním. Kromě toho Hitman trpí už tradičními nedostatky, jako jsou opakující se postavy v davech, podivné reakce lidí na absurdní situace, a hlavně kostrbatost přestřelek. K těm ale typicky nedojde a dokážeme pochopit, že se autoři více věnovali pro hru zásadnějším mechanikám.

Celkově trojka přidává šest nových lokací. Kromě Berlína a Anglie se podíváte také do nejvyšší budovy světa v Dubaji, na vinice v Argentině, do deštěm zmáčených ulic čínské metropole a na úplném konci zavítáte i do Karpat. Závěrečná mise je nicméně velmi lineární a soustředí se pouze na uzavření příběhu.

Hitman 3 tak představuje perfektní rozloučení se sérií a zároveň důvod, proč si všechno zahrát ještě jednou. Závěrečné hodnocení proto neberte jen jako nálepku pod Hitmana 3, ale jako hodnocení celé série. Ta, jako celek, představuje jeden z nejlepších zážitků, co si ve stealth žánru můžete dopřát.

Podobné příspěvky