Tuhle válku jsme nemohli vyhrát… abychom přežili, byli jsme nuceni ulehnout k dlouhému spánku… Přišli jsme o všechno… naše území… klany… domov… Ale TEĎ, po staletích hladovění opět nastal čas povstat!
PŘEDEHRU SI MŮŽETE PUSTIT NÍŽE VE VIDEU
Všichni musíme začít od začátku…. bez prostředků… znalostí… moci… bez všeho co nám bylo ukradeno. Někteří z nás netouží po ničem jiném, než opět v ústraní vybudovat své hrady… obnovit klany… a stvořit nové služebníky. Ostatní dosud neopustila touha po tom vystoupat až na vrchol a podmanit si vše živé i neživé. Všichni si ale najdeme své místo pod hvězdami…
Ti, kteří se rozhodli s ostatními nebojovat mají svůj neživot mnohem snadnější. Čeká je sice hodně práce, nemusí se nicméně bát, že jim bude jejich domov srovnán se zemí jinými našeho druhu. Stavba hradu je naštěstí pořád tak snadná jak si jí pamatujeme, všechny ostatní znalosti ovšem mají nové majitele. Nebojte… ne na dlouho.
Tihle malí… odporní… podřadní bossové byli někdy tvrdý oříšek… Jejich krev díky tomu byla o to sladší! Navíc za schopnost měnit se ve vlka nebo v medvěda, za všechny ty schopnosti a znalosti, ta námaha stojí. Potom, co jsme zabořili tesáky do místních podřadných tvorů jsme se pustili do získávání surovin na rozšíření našeho úkrytu před sluncem, které pálí stejně jako kdysi dávno… tak dávno… Jenže ani po všech těch staletích na nás smrtelníci nezapomněli a existenci nám tak komplikují nejen sluneční paprsky nýbrž i česnek rozvěšený kolem vesnic nebo vysvěcená půda jejich svatostánků. S každou vztyčenou zdí a znovuzískanou znalostí je ale náš cíl o něco blíž. Suroviny nám teď nosí služebníci, kvalitní krev zase poskytují vězni a o výrobu se postarají stroje poháněné srdcem našeho hradu.
Ne, tenhle svět jménem V Rising není dost velký pro všechny a pořád se tvaruje ke svému finálnímu obrazu… Nevadí. Nejde o problém, který by se nedal s dostatkem času vyřešit. Ještě že právě toho máme víc než dost.
