Recenze: Nebuchadnezzar

Nebuchadnezzar

Na první pohled Nebuchadnezzar vypadá jako by z hrobu povstalo legendární studio Impresions Games. Tyhle velikáni dvě dekády zpátky zásobovali fanoušky žánru budovatelských strategií tituly jako byl Caesar, Pharaoh nebo Zeus. Jenže ve starověké Mezopotámii českého studia Nepos Games se hraje podle úplně jiných pravidel…

Lidé tu jsou spořádaní, protože nepotřebují nikoho, kdo by na ulicích udržoval pořádek. Nejsou zde žádní zloději nebo pobudové, kteří by rušili poklidný život. Nehrozí, že by vaše město skončilo v plamenech nebo by ho snad zachvátila pandemie, na kterou by vymřela polovina obyvatelstva. Možná je to odměna za to, že obyvatelé neplatí daně a vaše jediné příjmy plynou z obchodu. Zato je tu hromada skladišť, karavan a tržišť, kterým je třeba naplánovat distribuční cesty. Tahle hra je totiž v první řadě o logistice a teprve až potom o budování.

Vaši převozníci ani nevyvedou muly ze stáje pokud jim neřeknete jaké zboží a kam převést a prodejce na tržnici si ani nenazuje boty dokud nemá určené ulice, které má na starost. Bude mu úplně jedno, že kolem něj z města prchají hladoví a nespokojení lidé, i když má sklad narvaný k prasknutí. Nejednou se nám stalo, že se nám město téměř vylidnilo jen proto, že jsme v cílovém skladišti zapomněli nastavit, že to je ten cíl, kde má převozník vyložit zboží. Tomu vůbec nepřišlo divné, že mu chudinky muly tahaly chleba tam a zpátky. Určitě by to tak nechal i kdyby jeho zboží začalo podléhat rozkladu.

Starat se přitom musíte o tři kasty lidí a každá z nich potřebuje specifické zboží k tomu, aby mohla rozšířit základní domy na honosnější vily s větší kapacitou obyvatel. Každá kasta má svůj druh tržiště, které zajišťuje přísun potřebného zboží přímo do domů. Ale pozor. Musíte každému jednotlivému trhovci nastavit trasu a zboží, které bude roznášet a hlavně zajistit dostatek skladových zásob. Potřeby svého lidu pak nelze naplnit pouze domácí výrobou. Vypěstujete si sice dostatek pšenice na chleba nebo chmelu na pivo, ale už si nepostavíte důl na měď nebo lesníky na dřevo a v některých směrech jste tak plně odkázáni na obchod. Vyrábět toho můžete hodně, ale ty suroviny zkrátka nejsou. Tedy až na jíl, ten můžete těžit takřka všude. Místy to celé působí trochu uměle.

Pokud jsme chvílemi trpěli nedostatkem surovin, o skladiště nouze nebyla nikdy. S ohledem k tomu, že dosah výroby není nijak velký a skladiště také ne, budete mít za chvilku pocit, že nestavíte skoro nic jiného. Tedy přesněji skladiště a převozníky, kteří po pečlivě nastavených trasách pendlují sem a tam. Pokud ovšem nezapomenete nastavit, kde přesně zboží vyzvednout a kde ho zase vyložit, případně skladištím nastavit, které suroviny můžou a nemůžou přijmout. Když se totiž skladiště naplní jiným než požadovaným druhem zboží, všechno se začne sypat jako domeček z karet. Když ale všechno správně nastavíte, pošlapou vaše města jako švýcarské hodinky. Když obchodní partneři dají…

Obchodování totiž není úplně procházka visutými zahradami. Abyste s některým ze sousedních měst mohli začít kšeftovat, musíte je nejprve zahrnout dary a ve většině případů ještě dosáhnout potřebné úrovně prestiže. Jenže to není všechno. Velmi často na vás budou sousedé mít až vydřidušské požadavky na dodání produktů. Když je nevyřídíte, poškodí to vaše vzájemné vztahy, tím pádem i dodávky potřebných surovin, což zase rozbije pečlivě vyladěný mechanismus výroby a distribuce. V důsledku toho nebude dostatek zboží pro trhy a z města začnou odcházet lidé. Ti zase budou chybět na pracovních místech a všechna vaše mravenčí práce půjde nenávratně do kytek.

Samotná prestiž je pak oříšek sama o sobě. Zohledňuje se počet a složení obyvatel, míra obchodování a vybudované monumenty… Jen tak mimochodem ty jsou ve hře všeho všudy tři. Sice si můžete v editoru navrhnout další, ale na velké pyramidy dávných faraónů to vážně nemá. Než navíc tenhle ukazatel vytáhnete na rozumnou míru, nebudete mít přístup k importním surovinám. Jenže bez nich bude rozvoj vašeho města stagnovat. Ve finále tak sedíte, stavíte po troškách základní baráčky a čekáte až vám dostatečně vzroste prestiž, abyste se mohli posunout dál.

Když to vezmeme kolem a kolem, tak Nebuchadnezzar se jako budovatelská strategie zábavností ani obsahem zdaleka nevyrovná svým historickým předlohám. Vlastně nemůže soupeřit ani se současnými králi tohohle žánru. Coby logistická strategie ovšem celkem slušně obstojí. Jen opravdu počítejte s tím, že mnohem více času strávíte plánováním tras, než stavbou baráčků. Ačkoliv tahle hra totiž na záběrech může hodně připomínat legendy svého žánru, postrádá jejich zábavnost neumí navodit pocit, že vám pod rukama roste něco velkolepého a živoucího.

Plusy a mínusy:

  • rozšíření úrodné půdy pomocí vodních kanálů
  • tři různé kasty, které si navzájem nesosají zboží
  • historická fakta, která provedou hráče historií Mezopotámie
  • nemožnost využití automatického nastavení tras
  • absence možnosti těžby základních surovin jako je dřevo či měď
  • absence výběru daní, přírodních katastrof nebo armád

Podobné příspěvky