Na rumunské vesnice si dávejte pozor, kromě koronaviru tam řádí vlkodlaci, upíři, havrani, kozlové… a kapr. V Resident Evil Village, což je originálně pojmenovaný osmý díl hlavní série, po vás půjde tohle všechno, a ještě o něco víc. A je to orámováno vyprávěním, které Oskara za scénář spíš nedostane.
Nechceme vyloženě tvrdit, že příběh nového Resident Evil psal místo scénáristy vorvaň; ale kdybychom zjistili, že ano, vůbec by nás to nepřekvapilo. Všechny postavy, které potkáte, budete nesnášet. Nejvíc hlavního hrdinu, jehož jediné verbální projevy jsou zděšený jekot, usedavý pláč a vzteklý řev, občas i všechno najednou. Zápletky a zvraty tu na vás házejí lopatou bez rozmyslu, klišé se pere s kýčem, do toho otřesné herecké výkony a dialogy, za které by se styděli autoři nízkorozpočtových braků ze třicátých let, kdyby je někdo vzkřísil a dal jim Village zahrát. Což je ale tak všechno, co vám z děje prozradíme, ať si to užijete taky, prostě někoho vzkřísili a někoho ne – a teď se to všechno pere.
Hra tak nějak neví, kudy kam. Sedmý díl vybočil ze série a z ujetých zabijáckých survivalů přeřadil na takřka komorní horor, dokonce kvůli tomu přepnul kameru do vlastních očí. Village by ráda navázala na staré díly, nechala si ale prezentaci toho posledního, včetně pohledu a jakoby vážného tónu, kvůli čemuž zejména zezačátku tápe. Pak se dostanete do titulní vesnice, na příšerné dialogy a laciné lekačky si zvyknete a vaše dobrodružství najednou dostane takový ten povědomý nádech. Protože vám někdo do toho směšného spektáklu pustí hru – a ta hra je Resident Evil v překvapivě dobré formě.
Village je totiž převlečený Resident Evil 4, současně pokus o jeho reinkarnaci a vzdání holdu starým legendám. Někdy je to až do očí bijící – triky s inventářem, kam zase budete štosovat zbraně, na nečekaných místech se objevující obchodník, systém vylepšování výbavy. Samozřejmě prostředí: nuzná evropská vesnice plná zmatených lidí a ještě zmatenějších stvůr, opodál stojící hrad, opuštěná sídla, katakomby. Na první pohled podivně splácaná grafika vám v nápaditých exteriérech vyrazí dech a některá zákoutí patří k tomu nejhezčímu, co jsme kdy viděli.
Když budete ignorovat zápletku, což doporučujeme, protože ji možná psal vorvaň, zbude vám zdravé jádro hry: spletité chodby, zamčené dveře, ke kterým je potřeba klíč nebo páka, případně vypadlá pojistka, hledání zmíněného předmětu a střílení zombií, která na vás u toho skáčou. Jak je to triviální, tak to dobře funguje. Zbraně jsou tak akorát nemotorné, potvory přesně správně mrštné, jejich přepady dobře připravené a struktura lokací vypiplaná.
Celou dobu se nicméně nemůžete zbavit pocitu, že je něco špatně. Třeba když přijde pokus o jedinou opravdu hororovou sekvenci, kterou vám nebudeme pouštět, protože byste se smáli, potřebovali vám autoři na chvíli sebrat zbraně. Jak to udělat? Zhasnou, rozsvítí a hrdina vyjekne: „moje pistole!“… … Vorvaň, no…
Čímž vlastně chceme ještě říct, že Village není horor, i když na vás ze všech stran skáčou hororové stvůry a hororově se u toho kření. Je to akční hra, a jak se chýlí ke konci, je čím dál akčnější. Je lehká v tom, že potvory vám nic moc nedělají, a chcete-li vážně využívat všechny triky, jako je krafting nebo chytrý systém blokování a protiútoků, musíte si ji pustit na těžkou obtížnost. Pak ale najednou všechny dílky do sebe zapadnou a hra dává smysl, i když jsme všechno, s čím přichází, už mnohokrát viděli.
Takže jsme vlastně v rozpacích. Příběh je pitomý do samého konce, ale možná vám to začne být jedno, a pak se budete bavit klidně i královsky. Klika totiž je, že když úspěšně napodobíte dobrou hru, výsledek bude okoukaný, ale dobrý. A tady se napodobovalo dobrých her hned několik. Příběh vám to zkazit může a nemusí. Zápletka Resident Evilu byla vlastně vždycky prostoduchá. Pokaždé ale tvořila jen ironickou zástěrku ke střílení stvůr a teď jako by chtěla být něco víc. Škoda, že na to najali vorvaně…
