Jestli je opakování skutečně matka moudrosti, tak máme čestné místo mezi tibetskými mnichy a členy menzy si dáváme k snídani. Vděčíme za to bojovce Sifu, která nás vtáhla do tajů kung fu… A zároveň nás naučila trpělivosti, protože stát se mistrem legendárního bojového umění a pomstít smrt otce je letitou cestou plnou zlomených končetin a rozbitých gamepadů!
RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT VE VIDEU NÍŽE!
Už mi lásko není dvacet let… už mi není ani dvacet pět… Přesně to si pějeme, když nás další bouchači pošlou hubou k zemi. Přitom zhluboka dýcháme. Je totiž zapotřebí zůstat v klidu, jinak jsme v důchodu dříve, než se vypálí další várka rýžové kořalky. Sifu se může zdát jako francouzský levoboček Sleeping Dogs, jejichž soubojový systém připomíná. Ve skutečnosti však jde o propracovanou poctu východnímu umění, které nejen v Evropě zpopularizovaly snímky Jackieho Chana.
Herní techniky mají na 150 bojových kombinací, které zahrnují i zbraně a částečně zničitelné prostředí. Strom dovedností počítá s tím, že se pozvolna učíme, objevujeme slabiny soupeřů a vhodně utrácíme nabité zkušenostní body… Ať už prostřednictvím amuletu nebo u posvátné sošky. Každý z pěti bossů je totiž unikátní. Má svůj vlastní bojový styl a obklopuje se jedinečnými pohůnky. A abychom poznali všechna slabá místa, musíme si potýkat se smrtí… a se stářím.
Výtečný bojový systém zde doplňuje ojedinělý princip stárnutí. Každá smrt znamená navýšení věku hlavní postavy. O kolik let? To určuje počet předešlých skonů. Tedy čím více umíráme, tím rychleji tělo stárne a chřadne, což se projevuje na ukazateli zdraví. Na druhou stranu, s věkem přichází zkušenosti, větší síla úderů a kombinatorika pohybů. Hra tak proti sobě staví dravost mládí a zkušenost staří. Mechanika se může zdát frustrující, ale je skvěle zpracovaná a spravedlivá. Pakliže vlna nepřátel padne bez zabití, budoucí zestárnutí klesne o rok. Ale pozor, postava už nikdy neomládne. Při nejlepší vůli jen celý proces pouze zpomalíte.
I když jsou nepřátelé vždy stejní a vždy na těch samých místech, my své vendety ještě pořád nedošly. A to se pravidelně vracíme zpět do hotových úrovní, abychom se pokusili porazit bosse mladším já, a tím získat výhodu v dalším hraní. Také si krátíme cestu zkratkami, které přinášejí nalezené stopy. A rozhodně to nevzdáme. Žene nás dopředu ješitnost… touha pokořit sebe samé… přirozená bojovnost… a hlavně neskutečně chytlavá hratelnost! Tu kazí jen neposedná kamera při úhybných manévrech, ale i s tou se nakonec porveme. My chceme být Sifu!
