Recenze: Super Mario 3D World + Bowser’s Fury

Cože? Zase další Mario? Vždyť je to pořád to samé! Super Mario zase zachraňuje princeznu Peach, znovu bojuje proti Bowserovi, vždycky skáče přes plošinky nebo po hlavách nepřátel, a to všechno samozřejmě opět probíhá v Houbovém království. Kde jsou i tentokrát zelené trubky, stydliví duchové, vlajkové stožáry, houbičky s drahocenným životem a spousta dalších známých propriet. Takhle je to vlastně už několik dekád. Jenže Nintendo tuhle stále stejnou hru ovládá vskutku dokonale a potvrzuje to i v dílu Super Mario 3D World + Bowser’s Fury, který je remasterem z konzole Wii U doplněným o nové menší dobrodružství.

Protože vloni vyšla trojice remasterů starších dílů Super Maria, na chvíli se u toho zastavme. Zatímco v případě 3D All-Stars byly na místě rozpaky kvůli víceméně neexistujícím úpravám (až na drobnosti šlo prakticky o porty), tady je situace naštěstí jiná. Situace byla ostatně jiná už na Wii U, kde byl Super Mario 3D World prvním dílem, který běžel v plnohodnotné HD grafice a bez zakolísání v 60 snímcích za vteřinu. Příkladná plynulost hře zůstala i na konzoli Nintendo Switch, ať už hrajete „v ruce“ s rozlišením 720p nebo na televizi s 1080p. Péče se dostalo i multiplayerovému režimu (více o něm později), který lze nyní rozehrát i online, a pozoruhodné je rovněž viditelné zrychlení pohybu hlavních hrdinů.

Vzhledem k neúspěchu Wii U je dost pravděpodobné, že jste původní verzi nehráli, takže začněme od základů. Obecně vzato 3D World na rozdíl od Galaxy nebo Odyssey zůstal ve své struktuře při zemi. Plahočíte se po klasické mapě a přesouváte se z úrovně do úrovně. V nich se snažíte doskákat až k cílové vlajce a po cestě k tomu ideálně přibrat i tři hvězdy a razítko navrch. No a pak jdete zase o dům dál, vstříc dalšímu bossovi a potažmo novému světu. Tahle notoricky provařená struktura vycházející z tradic 2D dílů je ale jen jednou stranou mince. Na straně druhé je rozmanitý design jednotlivých levelů. Ten je prošpikovaný nápady a takřka každá úroveň přináší nějaké zajímavé povyražení, milé překvapení nebo nový prvek.

Tak třeba Mario se díky Cat Suitu může převléknout za kocoura a vyškrábat se po stěně. Nebo se může naklonovat. Stačí najít třešeň a z Maria jsou rázem dva, tři, a nebo i klidně víc! Sem tam narazíte na plošinky, které musíte sami aktivovat tím, že pohybem ovladače v prostoru zamíříte ikonkou na obrazovce. Někdy se můžete proměnit ve velkou baterku, se kterou pak posvítíte duchům do očí a konečně je zničíte. Narazíte i na situaci, kdy vidíte pouze Mariův stín, který ovládáte a na jednu speciální běžeckou úroveň, která je pro změnu poctou Mario Kart. Také tu jsou pasáže, ve kterých jezdíte na zádech dinosaura Plessieho a plošinky, které se přepínají podle toho, jak skáčete. Což je „sranda“ hlavně když je vás víc.

K obvyklým zeleným trubkám přibily i průhledné. Vidíte v nich svoji postavičku a na křižovatkách můžete volit směr. Právě v téhle hře se poprvé objevily speciální puzzle úrovně s Captain Toadem, které později vyústily ve vlastní hru Treasure Tracker. A co třeba úrovně, ve kterých si Bowser postavil na obranu celý vlak, přes který musíte přeskákat? Téměř nic není nemožné. Bruslíte ve speciální botě, poskakujete po přerostlých mravencích, maskujete se za Goombu nebo rovnou za kanón chrlící jednu střelu za druhou, bojujete proti novým nepřátelům, hrajete tajný bonusový port Mario Bros (tady ve formě Luigi Bros)… to by mohlo stačit, nechceme vám vyslepičit všechno.

Je to zkrátka nikdy nekončící gejzír nápadů. Některé hru ovlivňují víc (například kocouří oblek, s nímž počítá level design v podstatě během celé hry), jiné často dostanou doslova pár minut slávy, načež jsou odloženy a nahrazeny zase nějakým dalším podobně skvělým nápadem. V tomhle je prostě Nintendo jedinečné a Super Mario 3D World + Bowser’s Fury výjimečný.

Hra je navržená primárně pro multiplayer dvou až čtyř hráčů, přičemž si můžete vybrat ze čtyř různých hratelných postav (pátá je bonusová a odemkne se po dohrání), vedle Maria a Luigiho také Toada a princeznu Peach. Každá se pohybuje trochu jinak – Mario je zlatý střed, Luigi vyskočí výš, Peach dál a Toad je pro změnu pořádný rychlík. Jak už bylo řečeno, na Switchi můžete konečně poměřit síly i online, čímž padá nutnost hledání kamarádů. To se dost hodí, protože multiplayer nemá zrovna kooperativní charakter – pokud je vaším záměrem sezvat rodinu a odehrát hru společně, bude to tu a tam skřípat a nejspíš i padat ostřejší slova. Postavičky si překáží, horší hráči zaostávají a ne vždy budete mít věci pod kontrolou. Daleko lepším zážitkem je skutečné kompetitivní klání, kdy se všichni snaží proskákat k cíli co nejrychleji a získat přitom víc bodů než ostatní. Čím zkušenější hráči se tak sejdou, tím lepší je výsledek. Na druhou stranu bychom pro první průchod hrou doporučili sólo postup. Možná se ve hře budete sem tam cítit trochu osaměle, ale všechno budete mít ve vlastní režii a postupovat můžete svým tempem. Mimochodem, rychlý průchod hrou k finálnímu souboji vám potrvá nějakých deset hodin, kompletní dohrání všech tajných úrovní (jsou jich desítky!) a posbírání veškerého obsahu ale zabere hodin spíše 20, možná i 30.

Super Mario 3D World + Bowser’s Fury za díly Super Mario Galaxy nebo Super Mario Odyssey svými ambicemi a nejspíš i výslednou kvalitou možná špetku zaostává, ale suverénně to dohání nakažlivým nadšením, úctyhodnými detaily a neúnavnou kreativitou. Je to excelentní hra s bezednou studnicí nápadů a vychytávek. Dokonale vypadá, fantasticky zní (už jsme zmínili geniální soundtrack s jazzovými prvky?) a báječně se hraje. Pak ten otevřenější svět a svobodnou strukturu klidně oželíte.

Je tu ale ještě jeden trumf. Totiž ono bájné rozšíření Bowser’s Fury! Pokud jste čekali pár nových úrovní, tak neznáte Nintendo. Čeká vás zhruba tří až pětihodinová “epizoda“, ve které se objevíte v jednom jediném rozsáhlém levelu uprostřed oceánu. Tato část strukturou připomíná spíše Super Mario Odyssey (postupně se kolem odkrývají menší lokace a ostrůvky plné úkolů), herní pravidla včetně power-upů a mechanik jsou ale převzatá ze Super Mario 3D World. Především tu je ale obrovský naštvaný Bowser, který vás každou chvíli terorizuje a i když ho zaženete, brzy se zase vrátí. To úplně nabourává tradiční tempo – místo obvyklého časového limitu se prostě čas od času zkazí počasí. A jakmile se sluníčko zatáhne a začne pršet, víte, že se Bowser blíží, a tak je čas se schovat, nebo si připravit obranu. Hlavním cílem je aktivovat velký zvon, nechat se taky zvětšit a vyřídit to s ním jednou pro vždy.

Nechceme spoilovat příběh, jako dlouhodobé fanoušky Super Maria nás ale základní zápletka docela nadchla, a tak jen tajemně naznačíme, že můžete hrát ve dvou s Bowserem juniorem. Tady ovšem na rozdíl od hlavní hry v čistokrevné kooperaci, kdy druhý hráč jako svérázný sidekick nemá plnou svobodu pohybu a věnuje se čištění okolí pro hlavního hrdinu.

Herně je to v rámci série Mario her dost specifický až experimentální zážitek v hodně odlišném aranžmá. Jako doplněk hlavní hry ale funguje na jedničku, jakkoliv nás občas zarazil citelně snížený framerate.

Jestli má u téhle hry někdo právo na zklamání, pak jsou to hráči, kteří hráli původní hru na Wii U, a teď si jí kvůli menšímu rozšíření Bowser’s Fury musí koupit za plnou cenu znovu. Bylo by fér, kdyby se tato část dala časem koupit za přijatelnou cenu i zvlášť, ale jak známe Nintendo, není to moc pravděpodobné. Daleko pravděpodobnější scénář ale je, že jste se Super Mario World 3D na Wii U neměli tu čest. Teď se tak k té absolutní plošinovkové špičce, která po sedmi letech nezestárla ani o den, můžete konečně dostat. Když k té základní hře navíc připočteme ono svérázné rozšíření, nemůžeme jinak než vytasit desítku.

Plusy a mínusy: