Přijdou vám tahovky příliš těžké? Chcete si připadat jako ti největší borci pod sluncem bez nutnosti opotřebovávat své mozkové buňky? Být hrdinou a mít spoustu achievementů bez práce? A není vám líto spláchnout šedesát éček do záchodu? Tak to je The DieField Chronicles hra přesně pro vás! Jo a taky byste měli zvážit svá životní rozhodnutí…
RECENZI SI BUDETE MOCI PUSTIT VE VIDEU, KTERÉ PRO VÁS PŘIPRAVUJEME!
Jak už jste nejspíš stačili pochopit, tahle hra má zásadní problém. Nebo spíš několik zásadních problémů, které se vzájemně násobí. Tak třeba systém schopností… Ty jsou vázané na konkrétní zbraň, kterou toho kterého geroje v rámci jeho třídy vybavíte. Na papíře super nápad. Jenže schopností je reálně jen pár a jejich vylepšení jsou minimalistická, protože kdyby byla opravdu znát, ještě víc by to zjednodušilo už tak primitivní soubojový systém. Vy pálíte speciální útoky okamžitě, zatímco protivníci jejich použití indikují dlouho dopředu. Nemusíte se jim ve většině případů ani vyhýbat, stačí jim poslat omračující šíp mezi oči… Případně je zkrátka odpravíte… Nepomáhá tomu ani to, že protivníci moc rozumu nepobrali. Hra je teleportuje na bojiště, oni na vás tupě naběhnou a nechají se zmasakrovat, přičemž sami vám způsobí zpravidla jen minimální škody. Většinu úrovní tak vyčistíte doslova za pár minut. Plus čas na neustálé… A NEODKLIKNUTELNÉ… animace… my víme, že to spustí most… Už jsme to viděli třikrát… BĚHEM TÉHLE MISE! Posledními hřebíčky do rakve tady zatloukají uspávací příběh, tragické dialogy, umělé natahování herní doby a zoufale podprůměrná grafika, kterou ještě podtrhává minimální nápaditost map a nepřátel…
The DioField Chronicle působí dojmem, jako kdyby Square Enix původně dělalo hru na mobily, ale pak si někdo z vedení řekl… Pojďme si s tím trhnout ostudu na velkých platformách! A víte co? Vůbec bychom se nedivili tomu, kdyby to skutečně takhle nějak bylo. Začínáme se bát, s jakým experimentem přijde tenhle vydavatel příště…
