Velký medvědí bůh Ursus umírá. Kdo za to může je… ehm… věcí debat. Všichni obyvatelé světa hry Total War: Warhammer III však mají zájem na tom, aby na této události nějak vydělali. Nejvíc se z toho snaží vytěžit démonický kníže Be’lakor. Ten by se rád stal dalším členem démonického panteonu. Jeho ambice se líbí snad jen jeho přisluhovačům a tak se všichni vůdci vrhají do boje. Hrstka chce prastarou bytost zachránit, část uzmout její moc a pak jsou tu ogři, kteří se už v zástupu tlačí ve frontě na medvědí gulášek s elfíma ušima… Mmm delikatesa… Úkol všech je nicméně jasný. Najít místo, kde se božská entita nachází dříve, než ostatní!
RECENZI SI BUDETE MOCI PUSTIT NÍŽE VE VIDEU, KTERÉ PRO VÁS PŘIPRAVUJEME!
Démonickým hordám, nebo po jejich boku jsme se v závěru trilogie mohli postavit rovnou v osmi bitevních formátech. Základem je klasická bitva v otevřeném poli, kde nám nic nebránilo v tom se vrhnout na nepřítele proti přesilám jsme nejraději stanuli v lokacích s užšími body, jež šlo slušně bránit… Ideální pro boj s nekonečnými zástupy byly přepady… I sebelepší armáda totiž vezme do zaječích, když je obklopena démonickou hordou neboj vraníku, my to zvládneme! Asi největší inovací prošly pevnosti v obléhacích bitvách! V minulých dílech nuda, tady jedna z hvězd večera… nebo taky ne… Zrovna tohle záleží na úhlu pohledu a straně, kterou při obléhání ovládáte. Když bráníte je fajn stavět obranu a sledovat, jak se vlny nepřátel tříští o barikády a rozpadají pod palbou věží. Pokud ovšem útočíte už obléhací střety taková zábava nejsou… Každé opevnění má řadu míst, kde vás umělá inteligence dokáže přinutit cedit jednotky hláskám přímo na dohled.
V případě, že chcete v tažení vyhrát, válcovat protivníky v normálních bitvách vám stačit nebude! Pro úspěch je totiž naprosto nezbytné vyrážet do říší Chaosu. Celkem tu čekají čtyři sféry zasvěcené jednotlivým bohům. Khorne si po vás žádá boj, Nurgle získání immunity, Tzeentch řešení hádanek a Slaanesh odolání jeho svodům. Jakmile vše pokoříte, čeká na vás vždy citadela s obrovskou armádou a démonem, jehož musíte sprovodit ze světa. Sundat ho není těžké. Problémem je, že celý závod startuje relativně brzo. To ale není jediná potíž. Aby toho nebylo málo, umělá inteligence sbírá jednotlivé fragmenty rychlostí blesku, zatímco hráč musí řešit i jiné věci než hrozbu z pekel. Za většinu frakcí jsme kvůli tomu naskakovali do rozjetého vlaku. A to nebyla ideální pozice ani pro takové tisící tahů zocelené sekáče jakými jsme my.
Vylepšena byla i diplomacie. Při rozhovorech máte možnost dosáhnout různých malých vítězství… třeba skrze ně získat celé provincie nebo uzavřít vojenskou alianci, která vám zpřístupní jednotky jiných národů. U těch nových je to fajn věc, staré však nejsou kvalitně zpracovány, takže práce s nimi není až tak zajímavá jak by mohla být. Je to zkrátka hra, která ze skavenů, trpaslíků, zelených kůží a nemrtvých dělá na úkor nových hráčů maso na porážku. Ti mají silná vojska a zajímavé mechaniky, zatímco jejich předchůdci jim slouží jako cvičné cíle. Další věcí, kterou vnímáme kriticky, jsou sestavy vojsk umělé inteligence. Její oblíbenou praktikou je budování nesmyslných vojsk, jež pak musíte porážet… Finální díl série v mnoha ohledech zastiňuje jedničku s dvojkou za pomoci nových bitevních formátů, zajímavých ras a gigantické mapy. Kdyby však už od startu obsahoval sandboxový režim, nebo rovnou ultimátní tažení Mortal Empires, klidně bychom sáhli i po známce nejvyšší! Čas ovšem téhle sérii svědčí, takže dejte na nás. Dříve nebo později si ho od nás ještě zaručeně odnese!
